Kostel
Sklepy 2
Pod kostelem 2
Velikonoce 3
Sklepy 3
Kaplička 2

Historie

Vrbice vznikla za německé kolonizace kolem roku 1220 a byla nazvána Michelsdorf (toto jméno Němci užívali ještě v 18. století). První zmínka o ní je v listině olomouckého biskupa Roberta z roku 1222. Obývali ji svobodní lidé s povinností strážní a vojenské služby. Na návrší, kterému se odjakživa říkalo „Stráž“, zaplály ohně, které varovaly okolní vesnice pokaždé, když nepřítel překročil zemské hranice.

Lidé se pak schovávali do podzemních úkrytů zvaných lochy. Název Vrbice – německy Wurbitz, je odvozen od velkého množství vrb. Zajímavý je i vývoj názvů dnešní Vrbice. V r. 1222 to byla Vrbic, v r. 1269 – 1750 Michelsdorf, r. 1850 Wrbitz. Vrbice se pravděpodobně počeštila ještě ve 14. století. Roku 1356 obec vlastnil Vratislav z Vrbice a r. 1381 Hrzka z Želevic, poté bratři ze Soběbřich, Jindřich z Višňového a Protivec ze Zástřizl. R. 1512 ji vlastnil Kuna z Kunštátu. Odtud Vrbice náležela k panství čejkovickému. Po Bílé hoře přešly Čejkovice spolu s Vrbicí do vlastnictví jezuitů a po zrušení řádu přikoupil Josef II. panství k Hodonínu. V první polovině 17. století bylo ve vsi 41 obyvatel a svobodný dvůr „Ondriašovský“ se 3 lány (= 180 měř). Během třicetileté války zpustlo 25 domů i dvůr.

Dle tereziánského katastru příslušelo k obci 1 408,3 měř polí, 300 měř pastvin, 99 měř vinohradů, 94 fůr luk, 40 měř lesa a dále tu bylo 27 chalup. Vrchnosti robotovalo 23 půlláníků, 6 čtvrtláníků, 4 podsedníci a 20 chalupníků – v této době odváděli 66 zl 26 kr a 6 kop vajec. Obilní desátek byl farní a vrchnostenský, mimo to se odváděl i desátek vinný a obročnímu do Čejče byli povinní z půllánů 12 vejci a ze čtvrtlánů 6 vejci. Výkup z roboty obnášel 200 zl stříbra a měl být splacen v letech 1853 – 1873. Na „Stráži“ od roku 1839 stával větrný mlýn. Zde se také střídaly stráže, které upozorňovaly v čase nepokojů lid na blížícího se nepřítele. V roce 1843 téměř celá ves lehla popelem. R. 1861 tu bylo 6 větších požárů. Od r. 1850 (-1960) obec administrativně příslušela k s. o. hustopečskému, vyjma léta 1938 – 1945, kdy náležela židlochovickému okresu a později k hodonínskému. Osvobozena Rudou armádou byla Vrbice 14. dubna 1945. Po stránce politické si prvenství udržovala lidová strana, která také zvítězila ve volbách v r. 1946. Při první pozemkové reformě ze dvora čejkovického, který zasahoval do katastru obce, získali drobní nabyvatelé z obce 24 ha a ze dvora Kobylí 12 ha, tj. celkem 36 ha půdy. JZD se v obci ustavilo v r. 1949 a většinovým se stalo v r. 1958. V r. 1963 vlastnilo 645 ha půdy a mělo 334 stálých pracovníků. V r. 1959 byli živnostníci soustředěni v provozovnách MNV. V r. 1906 byl založen spořitelní a záloženský spolek Raiffeisenka, v r. 1949 přeměněn v Kampeličku, v r. 1955 agenda přešla na poštovní úřad. V r. 1930 z 1 349 obyvatel bylo 260 zemědělců, 50 řemeslníků, 15 živnostníků, 14 dělníků, 6 stálých zaměstnanců, 12 služebných a 516 bez zaměstnání. V r. 1961 z 1 456 obyvatel příslušelo 661 obyvatel k dělníkům, 88 k ostatním zaměstnancům, 585 k zemědělským družstevníkům a 95 k jednotlivé hospodařícím rolníkům. Ze spolků byl v činnosti sbor dobrovolných hasičů z r. 1908, odbor Národní jednoty z r. 1910, Orel z r. 1921, Krůžek rodáků z r. 1945, Vinařská besídka z roku 1949.

Obec byla původně přifařena do Čejkovic. V r. 1343 bylo rozhodnuto, že desátek z obce má náležet čejkovickému kostelu, kdežto kobylský kostel má právo užívat desátek z 6 prostředních lánů ze všech 20, jež Michelsdorf tehdy v r. 1269 čítal. Od r. 1749 obec náleží k farnosti kobylské. Nad vsí se vypíná kostelík sv. Jiljí, vystavěný bratrstvem sv. Jiljí v r. 1913 až 1920 v pseudorománském slohu s věží 36 m vysokou. Hřbitov nedaleko kostela byl založen r. 1790, kaple při bořetické faře pochází z r. 1888. Náves zdobí socha sv. Aloise a dřevěná zvonice z r. 1698. Obec byla původně přiškolena do Kobylí, koncem 18. století byla škola postavena v místech té dnešní. Byla zbořena a r. 1833 byla postavena nová na jejíž střeše stála do roku 1848 zvonice. Roku 1872 je postavena nová školní budova s věžičkou a v r. 1908 dnešní. V r. 1937 byla provedena přístavba školy. Od r. 1953 byl otevřen ve Vrbici 1. – 5. ročník ZDŠ. Matriky jsou ve Vrbici vedeny od roku 1706 a pozemkové knihy od r. 1808. Je zde také používána obecní pečeť a to od r. 1749, na níž je vrba a nápis : WRBICZE DIEDINA.