Sklepy
Sklepy 2
od hájku
Pod kostelem

Vinařství

Obec Vrbice je zařazena podle půdních podmínek v okrese Břeclav, do oblasti vinařsko-ovocnářské.
První zmínka o Vrbici je z roku 1222. Avšak první zpráva o Vrbickém vinařství na Jižní Moravě je z roku 1252. O dalším rozvoji vinařství v naší obci jsou záznamy z roku 1669, kdy byla jmenována nová komise poddanské půdy. Její protokoly, tak zvané lánské rejstiříky, jsou uloženy v zemském archivu v Brně. Pouze tyto protokoly nám poskytují obraz skutečných tehdejších poměrů.

Zajímavosti z historie vinařství v obci Vrbice

Dobu začátků pěstování vinné révy v obci Vrbici, lze stanovit do časů, kdy se ještě naše obec jmenovala Michelsdorf a založili ji kolonisté – Rakušáci z oblasti Dolní Rakousko. Noví usedlíci vinohradnictví rozuměli, protože území Rakouska bylo už v dřívějších dobách obsazeno římskými legiemi a právě Římani zde pěstování révy zavedli. Další možnost připouští, že s vinnou révou začali na čejkovickém panství, kam  náležel i Michelsdorf, noví majitelé, ozbrojený řeholní řád Templářů z Francie. Řeholní řád dostal panství Čejkovice od českého krále Václava II. už před rokem 1241 a první zmínka o zdejším vinohradnictví se datuje z roku 1248.

Vinohradnické tratě se označovaly jako vinné hory. V horním právu bylo mimo jiné stanoveno, že kdo koupí, zdědí, od rodičů obdrží, vyžení nebo jiným způsobem získá vinohrad, musí jej dát zapsat do Horenské knihy. Dokud se tak nestane, není na vinici nárok. Dozor nad všemi vinicemi měl Horní, neboli Bergmistr. Mezi povinnostmi Horního bylo mimo jiné dohlížet v čase prací ve vinicích, „aby vinohrady od najatých dělníků různým zanedbáním netrpěly“.

O skladování vína ve starých dobách

V době, kdy v naší obci začalo vinařství, což je období už zmiňovaného příchodu kolonistů až doba Templářů, se podle úsudku historiků skladovalo víno v tak zvaných weinhausech. Bylo to stavení značným dílem vsazené v zemi, takže nad zem vyčnívala jen část této budovy se střechou. Pro přirovnání to bylo obdobné, jako některé dnešní více do země zapuštěné lisovny se střechou. Weinhausy se ještě dodnes používají na ukládání vína v některých jižních zemích.

V naší obci je s největší pravděpodobností nejstarší seskupení sklepů v areálu, kterému se říká na „Na sklepách“. Lisovny selských sklepů mívaly původně základy z kamene – pískovce, protože se ho těžilo na Vrbici dostatečné množství, zdi byly nejprve z „pichovaniska“ (nabíjanice), později z kotovic. Pěchované stěny se stavěly z vlhčené žluté hlíny smíchané s plevami, nebo s drcenou slámou. Navlhčená hlína se dusala do bednění, bednění se postupně posunovalo směrem nahoru. Otvory pro dveře a okna se v plné zdi jednoduše vyřezaly. Vstup do lisovny vedl přes žúdr a masivní dveře. Lisovny bývaly obvykle posazeny o 3 až 4 schodky do země, podlahu měly z dusané hlíny, později z pálených cihel. V prostoru lisovny zpracovával vinař hrozny. Po skončení sklizně zde měl hospodář uloženy kvasné kádě a ostatní zařízení pro zpracování hroznů. Býval zde také těžký dubový lis, mistrovské dílo některého z tesařů, kteří se výrobou lisů zabývali

Na mezipatře lisovny míval hospodář uloženy zásoby uzeného masa, sádlo, někdy také ovoce na zimu, anebo obilí. Lisovna je od sklepa oddělena kratší, nebo delší chodbou – šíjí. Šíje, tak jako celý prostor sklepa, je vyzděná – kvelbená pálenými cihlami, podzemní část sklepů na Vrbici bývá jen kopaná v pevném pískovcovém slepenci, kterému se také říká „bryja“. Ty hodně staré vrbecké sklepy mívaly šíji, nebo i vlastní sklep kvelbený plochými pískovcovými kameny z místních lomů. Staré lisovny měly střechy sedlové, pokryté slaměnými došky. Na půdě lisovny ukládali hospodáři seno, nebo slámu.

Jiný způsob provedení sklepu je stavba, kde lisovna se sklepem jsou úplně v podzemí. Toto provedení se nejhojněji vyskytuje v části obce Stráž a menší skupinky takovýchto sklepů je možné vidět na více místech naší obce. K velkému rozmachu budování staveb tohoto typu došlo po 1. světové válce, po roku 1920, takže v nynější době je ve stráni Stráže celkem 7 pater sklepů. Mohutné záseky do kopce Stráž, kde jsou nyní zmiňované sklepy, byly kdysi lomy na kámen a štěrk pro Vrbici a okolní obce.

Jako zvláštnost lze považovat vinné sklepy v nejstarší zastavěné části obce v Dědině. Jedná se o bývalé selské usedlosti po pravé straně silnice ve směru nahoru. V některých sklepech těchto domů můžeme ještě teď najít vstupy do podzemních únikových chodeb – lochů.

Dnes je v obci 130 ha vinic. Nejlepší jakosti dosahují odrůdy: Neuburg, Vlašský ryzlink, Veltlín zelený, Tramín, Sauvignon a Müller Thurgau. Z modrých odrůd: Vavřinecké, Frankovka, Portugal, a začíná se rozšiřovat Zweigeltrebe. Podle labužníků vín se Vrbice poslední dobou stává centrem, kde jsou nejkvalitnější červená vína. Stránky organizace vína z Čech, vína z Moravy